FAQ

 

1. K čemu slouží přenosová soustava?

Elektrizační soustava je propojený systém, který tvoří zařízení nezbytná pro výrobu, přenos
a distribuci elektřiny. Velmi důležitým mezičlánkem tohoto systému je česká elektroenergetická přenosová soustava. Elektřinu sice ani nevyrábí, ani ji nedistribuuje ke konečným spotřebitelům, na jejím spolehlivém fungování přesto závisí dostupnost elektřiny pro firmy i domácnosti.
Vedení a zařízení přenosové soustavy propojuje jednotlivé elektrárny s transformačními stanicemi. Ty jsou spojovacím článkem mezi soustavami o různých napěťových hladinách. Česká přenosová soustava vede elektřinu nejvyššího napětí 400 a 220 kV. Jednotlivé regionální distribuční soustavy, které rozvádějí elektřinu až ke koncovým zákazníkům, pracují s nižším napětím. V transformovnách se napětí z přenosové soustavy transformuje na nižší a elektřina je distribuována dále k zákazníkům.


 

Bez spolehlivé a moderní elektroenergetické přenosové soustavy se neobejdeme. Víte, že… 

2. Co je to blackout? Opravdu něco takového může postihnout střední Evropu?

Představte si temné město, ve kterém nesvítí ani jedna lampa, ani jedna žárovka. Nefungují počítače, telefony, televize, ledničky - zkrátka nic, co ke svému provozu potřebuje elektrickou energii.

A nejen to, výpadek elektřiny by ukončil také dodávky tepla, plynu a vody do domácností. Domy v mrazech vychladnou za dvě hodiny. Bez proudu nefungují ani čerpací stanice. Vyjet
do zhasnutého města autem není zrovna nejlepší nápad. Nefungující semafory způsobí chaos
v ulicích a zkušenosti ze Spojených států dokazují, že počet dopravních nehod i jejich obětí jde v takových případech prudce nahoru.

Tak lze ve stručnosti popsat takzvaný blackout - totální  nebo téměř totální výpadek napětí
a kolaps elektrizační soustavy. Je to jev, který za dobu existence České republiky nikdy nenastal. Ale například ve Spojených státech, v Itálii, Brazílii nebo nedávno v Indii se tato pohroma odehrála.

Česká přenosová soustava se k podobnému kolapsu přiblížila na přelomu roku 2011/12
i v srpnu 2012.

Elektřina je pro dnešní běžný život nepostradatelná. Pokud by došlo k masívnímu
a dlouhodobému výpadku elektřiny, může dojít k omezení nebo úplnému zastavení dodávek vody, plynu, ropy, ale i zásobování a základní zdravotní péče.

Víte, jak připravit vaší domácnost na výpadek elektřiny?

3. Hrozí v České republice blackout? Co takovou situaci způsobuje?

Dispečeři ČEPS stále častěji řeší vyhrocené situace způsobené nadměrnými toky elektřiny
z oblasti severního Německa přes území ČR a dále na jih Evropy. Takové toky elektřiny nejsou plánované a přesahují hodnoty, za kterých přenosová soustava bezpečně funguje. Přetížení systému by tak při výpadku některého zařízení soustavy mohlo vést až k plošnému výpadku
v dodávkách elektřiny, blackoutu.

Existují dispečerské nástroje, kterými lze nečekané problémy v přenosové soustavě okamžitě řešit. Jejich kombinace zatím vždy zafungovala, a proto k žádným výpadkům elektřiny nedošlo. Dispečeři však mnohem častěji řídí přenosovou soustavu bez tzv. bezpečnostního kritéria N-1. To garantuje zachování spolehlivého chodu přenosové soustavy i po výpadku její libovolné části (např. vedení, transformátoru, elektrárenského bloku apod.).

Dokud se neodstraní příčiny těchto problémů, zvláště na mezinárodní úrovni, bude ČEPS stále častěji čelit nebezpečným situacím.

4. Proč ČEPS straší blackoutem, když se vlastně nic neděje?

Díky profesionalitě zaměstnanců ČEPS se zatím podařilo všechny vyhrocené situace
v přenosové soustavě zvládnout. Neřešení situace je však v dlouhodobém výhledu neudržitelné.
ČEPS je v celém řetězci spolupracujících energetických společností právě tím odpovědným subjektem, který garantuje fungování páteřní sítě a dodávek elektřiny do distribučních sítí v celé České republice. Zajištění bezpečného a spolehlivého provozu české přenosové soustavy je naprostou prioritou. Cokoliv, co splnění této povinnosti ohrožuje, je nutné řešit – o to více, pokud se jedná o externí faktor, který ČEPS může ovlivnit jen nepřímo.

5. Jaká je konkrétní příčina přetoků elektřiny přes Českou republiku?

Existuje více důvodů, proč přetoky vznikají. Neplánované tranzitní toky elektřiny jsou přirozeným fyzikálně-technickým důsledkem synchronního propojení přenosových soustav, který nemá
a priori negativní dopad na spolehlivost provozu sítí. Od roku 2010 však zaznamenáváme nekontrolovatelný nárůst těchto toků, které stupňovitě zatěžují přenosovou síť ČEPS
a způsobují v ní velmi vážné situace.

Mezi hlavní důvody, proč přetoky začaly ohrožovat přenosovou soustavu ČR, patří výrazný nárůst množství elektřiny vyrobené z větrných zdrojů, umístěných převážně na severu Německa, v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro její přenos. Situaci ještě umocňuje odstavení první skupiny jaderných elektráren na severu a jihu Německa (přes
8000 MW). A aby toho nebylo dost, v posledních šesti letech se zvýšil instalovaný výkon
ve fotovoltaických elektrárnách v Německu z 10 na téměř 40 tisíc MW. Ve slunečných dnech výroba z těchto převážně malých instalací vytěsňuje elektřinu vyráběnou v ostatních konvenčních zdrojích do sítí vyšších napěťových úrovní včetně linek přenosových soustav.
Svůj podíl na současné situaci má také způsob obchodování s elektřinou. Sjednané obchody
v rámci jedné země, nebo mezi dvěma zeměmi, vyvolávají fyzikální toky elektřiny, které zdaleka nenásledují obchodní cesty takových tržních transakcí.

Elektřina teče cestou nejmenšího odporu, takže např. export elektřiny z Německa do Rakouska prochází z významné části (až z 50 %) přes Polsko a Česko. Tato cesta je totiž pro elektřinu snazší než přímá cesta uvnitř Německa a dále do Rakouska.

Současné vymezení obchodních zón v regionu střední a východní Evropy (zvláště pak existence samostatné německo-rakouské zóny) umožňuje takové obchodní transakce na trhu s elektřinou, které výrazným způsobem přispívají ke vzniku kritických přetoků elektřiny přes přenosové soustavy ČR a dalších sousedních zemí.

6. Jaké oblasti v ČR jsou  rizikové z hlediska výpadku elektřiny kvůli přetokům
z Německa? Co zde reálně hrozí?

Na území České republiky by nadměrné přetoky elektřiny mohly způsobit výpadek nejpravděpodobněji v oblasti jihozápadních Čech. Společnost ČEPS však dělá všechno pro to, aby různými technickými i organizačními opatřeními mohla toky usměrnit a rozložit je na méně zatížená vedení. 

 

7. Jde nadměrným přetokům zabránit? Jaká opatření ČEPS přijímá?

ČEPS o řešení problémů nadměrných přetoků jedná již delší dobu na evropské, regionální
i národní úrovni. V první řadě prosazuje intenzivnější koordinaci provozu evropských přenosových soustav a jejich dispečerského řízení.

Společnost ČEPS pracuje s řadou opatření i novými nástroji, které umožňují identifikovat
a předvídat nebezpečné situace v soustavě. K dispozici má řadu sousledných opatření, jako například změny v zapojení sítě (rekonfigurace), které sníží riziko přetížení některých vedení.
Dále může měnit vyráběný výkon konkrétních elektrárenských bloků (redispečink), které
v případě změn vyráběného výkonu odlehčí přetěžované části přenosové soustavy. Snížený výkon v jedné části je kompenzován zvýšením výkonu v jiné, méně zatížené, části přenosové soustavy.

V rámci bilaterální dohody o operativní spolupráci lze požádat o snížení výroby v soustavě sousedního státu (například německý provozovatel 50Hertz může být požádán o snížení výroby v oblasti poblíž našich hranic a ČEPS pak zvýší výkon tuzemských elektráren dodávaný
do soustavy ČR). Na profilu ČEPS-50Hertz jsou navíc od roku 2012 jako ochrana přeshraničních vedení a přidružených zařízení před jejich zničením nainstalovány nadproudové ochrany.

Protože do budoucna hrozí opakování kritických situací, je nutné urychlené posilování přenosových soustav v regionu střední a východní Evropy. ČEPS do roku 2025 investuje více než 60 miliard korun do posílení a modernizace domácí přenosové soustavy. Investice směřují do modernizace rozvoden, výstavby nových vedení, posílení stávajících vedení a instalace transformátorů s řízeným posuvem fáze. České přenosové soustavě by nejvíce odlehčila nová vnitroněmecká vedení spojující sever a jih Německa, tedy spojující regiony s koncentrovanou výrobou větrné energie a průmyslovými spotřebními centry na jihu. Taková vedení jsou
na německé straně plánována, jejich uvedení do provozu je však otázkou mnoha let
a s ohledem na komplikovanost celého procesu nelze s určitostí říci, že se je podaří postavit
ve stanoveném termínu.

8. Postaví ČEPS transformátor s řízeným posuvem fáze? Jak takové zařízení funguje?

Transformátor s řízeným posuvem fáze (phase-shifting transformer, PST) je zařízení, které změnou fázového úhlu umožňuje regulovat toky elektřiny vedení (větve), ve které je zapojen. Omezení toku na jedné větvi oproti ostatním paralelním větvím sítě způsobí přerozdělení toků (elektřina proudí cestou nejmenšího odporu), a přesouvá tak část toků na okolní méně zatížená vedení.

Stavba PST je zařazena do Desetiletého plánu rozvoje sítí (TYNDP) asociace evropských provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, je součástí Plánu rozvoje přenosové soustavy ČR 2013-2022, který byl schválen Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a Energetickým regulačním úřadem a v červnu 2013 byla opětovně potvrzena MPO schválením investičního záměru z pozice jediného akcionáře. V červenci 2013 bylo vyhlášené zadávací řízení
na dodávku PST a výběr dodavatele byl ukončen v dubnu 2014 podpisem smlouvy o dodávce PST. Od ledna 2016 jsou do rozvodny Hradec u Kadaně postupně převáženy jednotlivé stroje PST, na místě dochází k montáži a k přípravě jejich uvedení do provozu. Zprovoznění PST je plánováno na konec roku 2016.

9. Proč nejsou PST stavěny jako společný projekt s německým provozovatelem přenosové soustavy 50Hertz?

ČEPS a 50Hertz řeší problematiku přetoků již léta. Dispečinky obou společností úzce spolupracují. Vlivem narůstajících obchodních výměn zvláště mezi Německem a Rakouskem, stálým nárůstem obnovitelných zdrojů s přerušovanou výrobou v Německu a zpožďováním výstavby německé síťové infrastruktury se však problém přetoků v posledních letech vyhrotil.
ČEPS opakovaně projednávala s 50Hertz možnosti spolupráce a zaručení přeshraničních toků
v limitech bezpečných pro českou přenosovou soustavu. Součástí této diskuse se stala také možnost společné stavby PST na profilu ČEPS - 50Hertz, která se otevřela v době, kdy ČEPS již připravovala vlastní projekt výstavby v rozvodně Hradec.

Dvoustranná jednání, a to i na úrovni příslušných resortních ministerstev a regulačních autorit, dlouhou dobu nevedla k vzájemně přijatelné dohodě. ČEPS proto s ohledem na rozhodující faktor času a nezbytnost uvést PST do provozu do konce roku 2016 pokračovala ve vlastním projektu a v červenci 2013 vyhlásila zadávací řízení na nákup strojů, jehož cílem je stavba vlastních PST v rozvodně Hradec u Kadaně.

Přelom v jednáních přinesl listopad 2013, kdy se představenstva ČEPS a 50Hertz shodla
na společném řešení. Obě společnosti zrealizují své dříve zamýšlené projekty PST
v rozvodnách Hradec a Röhrsdorf s tím, že úkolem hradeckých PST bude udržení přeshraničních toků v bezpečných limitech a tím zajištění bezpečného a spolehlivého české přenosové soustavy, zatímco röhrsdorfské PST budou usměrňovat toky v jižní části regulační oblasti 50Hertz. Uvedení obou projektů PST do provozu bylo v době uzavření dohody shodně plánováno na konec roku 2016. Na německé straně však došlo ke zpoždění, takže aktuálním termínem pro zprovoznění PST v rozvodně Röhrsdorf je rok 2017. Plná implementace společného řešení byla současně podmíněna vzájemným odsouhlasením dohody o provozu PST. Prvním krokem tímto směrem se stalo v březnu 2014 uzavřené memorandum o základních principech koordinovaného provozu, které bude po zprovoznění všech PST na obou stranách hranic nahrazeno smlouvou, která doplní stávající oboustrannou smlouvu o provozu.   

10. Co rozhodnutí o stavbě PST předcházelo? Je toto důležité rozhodnutí řádně podloženo?

Projekt výstavby PST uvnitř soustavy ČEPS na vedení s 50Hertz reaguje na evropskou studii
o integraci větrné energie  EWIS (European Wind Integration Study). Tato studie z dubna 2010 identifikovala vážné ohrožení bezpečnosti provozu středoevropských přenosových soustav způsobené nárůstem větrných zdrojů na severu Německa v kombinaci s obchodní aktivitou
v rámci německo-rakouské obchodní zóny. Studie zdůraznila nutnost výstavby PST
na východních profilech Německa. Předpokládala, že v roce 2015 dosáhnou obchodní toky mezi Německem a Rakouskem objemu 5500 MW. Tato hodnota přitom byla překročena už v létě 2012 o 1800 MW!

ČEPS zahájila přípravu projektu PST již v roce 2010. Nezávislými konzultantskými firmami byly zpracovány studie vývoje přetoků a jejich vliv na bezpečný provoz přenosové soustavy ČR, které jednoznačně doporučily regulovat toky na profilu s 50Hertz pomocí tohoto nástroje. ČEPS proto vypracovala dokumentaci zadání akce, technickou specifikaci pro nákup strojů a vykoupila potřebné pozemky pro umístění transformátorů v rozvodně Hradec. Následovalo zadávací řízení na dodávku strojů, na které navázala výběrová řízení na zhotovitele stavby a standardní proces územního a stavebního řízení. Aktuálně dochází k postupné dodávce strojů na cílové stanoviště v rozvodně Hradec tak, aby mohlo dojít ke zprovoznění celého zařízení koncem roku 2016.

Transformátory s řízeným posuvem fáze úspěšně fungují na přeshraničních vedeních Německa se zeměmi Beneluxu, od června 2016 regulují toky elektřiny také na hranici Německa a Polska.

11. Nebylo možné přetoky elektřiny předvídat a připravit se na ně dříve?

Evropské propojené přenosové soustavy jsou ovlivněny řadou faktorů, z nichž některé nejde předvídat. Proto je velmi obtížné a extrémně nákladné se na ně dopředu připravit (např. německé rozhodnutí o odklonu od jádra nikdo nepředpokládal).

O potížích souvisejících s výrazným nárůstem produkce elektřiny ze zdrojů s přerušovaným charakterem výroby (závislých na aktuálním počasí), zejména větrných a následně fotovoltaických elektráren, se díky modelovým výpočtům v Evropě vědělo s dostatečným předstihem.

Evropská studie EWIS, zveřejněná v dubnu 2010, poukázala na závažné potíže s provozem soustav v zemích sousedících s Německem, včetně ČR. Ty měly nastat po roce 2015. Události posledních let však ukázaly, že se problémy projevily dříve a ve větší míře, než se předpokládalo.

Liberalizace trhu s elektřinou a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů nebyly v Německu
s dostatečným předstihem doprovázeny adekvátním posilováním lokálních sítí.

Výstavba přenosové infrastruktury je přitom velmi zdlouhavá. Kvůli mnohaletým schvalovacím procesům na místních i celostátních úřadech trvá příprava výstavby nového vedení průměrně
10 let. A to jak v České republice, tak i v ostatních evropských státech.

12. Co konkrétně přetoky elektřiny v české přenosové soustavě způsobují?

  • ohrožují spolehlivost provozu elektrizační soustavy;
    - překračují únosné limity pro přeshraniční přenos elektřiny (přes hranice ČR obvykle proudí elektřina v objemu do 1 000 MW, v kritickém období však dosahovala hodnoty 3 500 MW);
    - zatěžují některé části přenosové soustavy až na hranici technického maxima;
  • omezují přeshraniční obchod a vytvářejí diskriminační prostředí pro účastníky trhu;
    - respektují pouze fyzikální zákonitosti (elektřina proudí cestou nemenšího odporu)
    a nesoutěží tak o přeshraniční přenosové kapacity s dalšími obchodními transakcemi
    v rámci regionu;
  • vynucují si aktivaci mimořádných opatření, zvláště redispečink (změnou vyráběného výkonu elektráren se v případě potřeby snižuje riziko přetížení vedení a kolapsu celého systému);
  • přináší vysoké náklady spojené s aktivací mimořádných opatření;

 

13. Mají s přetoky elektřiny problémy i jiné země v Evropě?

Ano. Přetoky jsou problémem celé kontinentální Evropy. V rámci regionu střední a východní Evropy jsou kromě Česka zatěžovány také elektrizační soustavy Polska, Slovenska
a Maďarska, ale i Nizozemska a Belgie (ty ovšem pro ochranu vlastních sítí používají na svých hranicích transformátory s řízeným posuvem fáze již 10 let).

K nadměrným přetokům dochází například, když si energie vyrobená v oblasti severního Německa najde odbyt až na Balkáně (typicky při nedostatku vody pro tamní vodní elektrárny). Elektřina pak proudí z Německa okruhem přes soustavy České republiky, Polska, Slovenska
a Maďarska.

14. Je ČEPS v současné době nějak finančně kompenzována za způsobené problémy?

Při mezinárodním obchodu s elektřinou vznikají toky elektřiny, které v souladu s principy fungování jednotného evropského vnitřního trhu nesmějí být v tranzitních zemích zpoplatněny, jako je tomu např. v případě automobilové dopravy (dálniční známky, mýtné brány). Náklady, které provozovatelům tranzitem elektřiny přes jejich soustavy vzniknou, jsou rozdělovány dle jednotné metodiky na základě vícestranné smlouvy administrované evropskou asociací provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E v rámci tzv. mechanismu ITC (Inter-Transmission System Operator Compensation Mechanism, nařízení č. 838/2010 ES). Jednotliví provozovatelé přenosových soustav jsou v jeho rámci kompenzováni za využívání své infrastruktury
a na základy na ztráty v přenosové soustavě v důsledku mezinárodních přeshraničních obchodních výměn. Výše příspěvků ke krytí ITC se odvíjí od sumárních energií sald účastníků mechanismu. Zatímco objem financí ke krytí ztrát je variabilní a zohledňuje skutečné provozní podmínky v propojených evropských sítích v daném období, objem fondu ke krytí infrastruktury je zafixován ve výši 100 mil. eur.  Náklady mechanismu ITC se prostřednictvím národních tarifů rozpočítávají k tíži spotřebitelů exportujícího, resp. importujícího státu. 

Zatímco při zavedení mechanismu ITC byla bilance plateb a příjmů pro společnost ČEPS, resp. Českou republiku záporná, v poslední době se situace změnila a ČEPS se v letech 2014 a 2015 stala naopak čistým příjemcem příspěvků z ITC. Důvodem byla specifická situace v české přenosové soustavě a okolních systémech, kdy došlo k výraznému nárůstu tranzitních toků přes přenosovou soustavu ČR (jen mezi lety 2014 a 2015 se tranzit přes naši soustavu zvýšil
o 40 procent) a snížení jejího exportního salda. Mechanismus ITC proto v současné době poskytuje ČEPS částečné finanční kompenzace za problémy způsobené přetoky elektřiny. 

15. Proč ČEPS kritizuje existenci německo-rakouské obchodní zóny?

Současné tržní nastavení německo-rakouského regionu pro obchodování s elektřinou umožňuje obchodní výměny, které převyšují fyzické možnosti propojených přenosových soustav Německa a Rakouska.  Zobchodované toky elektřiny jsou pak při realizaci transakcí „vytlačené“
do přenosových soustav Polska a ČR na jedné straně a Nizozemska a Belgie na straně druhé. Přes ně se elektřina vrací okruhem zpět do Německa a Rakouska.

Kromě toho, že dané toky elektřiny přetěžují českou přenosovou soustavu, vynucují si
i snižování obchodovatelných přeshraničních kapacit na českých hranicích, a tím omezují obchodní aktivity v České republice. Dochází tak k situacím, kdy jsou obchodníci diskriminováni samotnou existencí  obchodní zóny Německa a Rakouska.

ČEPS proto usiluje o jiné vymezení obchodních zón tak, aby obchodní transakce nepřevyšovaly fyzické možnosti propojených přenosových soustav.

Situaci by vyřešilo rozdělení jednotné německo-rakouské obchodní zóny a respektování přenosových možností okolních soustav při uzavírání vzájemných obchodů mezi těmito zónami.
K potřebě takového rozdělení dospěli i další provozovatelé přenosových soustav z Polska, Slovenska a Maďarska.

Argumentům ČEPS dala za pravdu také evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních úřadů (ACER), která se  zabývala podnětem polského regulačního úřadu a v září 2015 vydala stanovisko, ve kterém uznala současný režim na německo-rakouské hranici jako příčinu úzkých míst v sousedních přenosových soustavách a dospěla k závěru, že proces přidělování kapacit na této hranici musí být zaveden a koordinován v rámci regionu střední
a východní Evropy (CEE). Dle agentury při současném stavu, tzn. vyjmutí německo-rakouské hranice z tohoto koordinovaného systému výpočtu přeshraničních kapacit, skutečně dochází
k porušování pravidel EU. Agentura mj. vyzvala k zahrnutí této hranice do koordinovaného výpočtu a přidělování kapacit v regionu CEE, čímž de facto vyzvala k rozdělení zóny Německa
a Rakouska. Stanoviskem ACER se bohužel odmítají řídit orgány Rakouska a především rakouský regulační úřad, který činí aktivní kroky pro zachování německo-rakouské obchodní zóny v současné podobě. 

16. Co je třeba udělat, aby již přetoky nevznikaly a nehrozil blackout?

Nejde přímo o to, aby přetoky vůbec nevznikaly, protože tomu nelze v propojených soustavách zabránit, ale jde o jejich udržení v bezpečných limitech. Z pohledu společnosti ČEPS je třeba nejprve odstranit příčiny vzniku přetoků. Jedná se především o nepoměr mezi masivními investicemi do obnovitelných zdrojů energie a nedostatečným rozvojem přenosových kapacit sítě.

Cílové řešení problému spočívá na Německu (nedostatečné propojení severu a jihu). Renovace a posilování sítě s ohledem na přetoky proudící z Německa čekají v následujících letech také ČR. Společnost ČEPS plánuje investovat do české přenosové sítě v následujících letech desítky miliard korun.

Výstavba elektroenergetické infrastruktury je značně časově náročná. ČEPS se proto přednostně soustředí na realizaci krátkodobých a střednědobých opatření, která by měla riziko přetoků výrazně snížit. Jedná se především o aktivity týkající se rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a zavedení tržního řízení přetížení na německo-rakouské hranici a technických opatření v rámci přenosové sítě ČR.

Součástí strategie ČEPS, a.s., pro řešení přetoků je rovněž instalace transformátorů s řízeným posuvem fáze na přenosovém přeshraničním profilu s 50Hertz (provozovatel přenosové soustavy ve východní části Německa).