Rozhovor Vladimíra Tošovského pro LN o rozvoji přenosové soustavy a německo-rakouské zóně

1. 12. 2015

* LN Jaké všechny hrozby číhají na přenosovou soustavu před nadcházející zimou? Kromě už tradičních přetoků elektřiny z německých obnovitelných zdrojů tu letos máme také problém odstavených bloků jaderných elektráren. Nyní nevyrábějí elektřinu tři bloky v Dukovanech. Může tahle kombinace vytvářet výbušný mix?
Ten mix je ještě výbušnější, protože se stále potýkáme s velkým nedostatkem vody. Nejenom u nás, ale v celé Evropě. A když není dostatek vody na Balkáně, projeví se to na poklesu výroby v tamních vodních elektrárnách. Balkánské země pak musejí elektřinu dovážet, což zatěžuje provozovatele přenosových soustav v Česku, Polsku i na Slovensku. My dnes naši soustavu provozujeme zcela bezpečně. Kdyby ale došlo k nějakému většímu výpadku, můžeme se dostat do situace, že bychom kromě obvyklých opatření například museli omezit přetoky elektřiny ze zahraničí.

* LN Říkáte tedy, že to může být náročné, ale že to v každém případě zvládnete?
Jsme připraveni takové situace zvládnout. Nemohu na sto procent říct, že v každém případě. Jsem ale přesvědčen, že taková situace, která by ohrozila celistvost soustavy, nenastane. Nikdy bychom nedovolili provozovat naši soustavu tak, aby mohla být ohrožena bezpečnost dodávek.

* LN Jak velké je tedy v tuhle chvíli riziko nějakého blackoutu v Česku?
Je nenulové. Přenosová soustava se skládá z technických zařízení. Mohl bych to přirovnat k autu. Skoro každému, kdo ho má, se někdy stalo, že z nějakého důvodu nejelo. Nemůžeme říct, že kompletně ručíme za to, že blackout nenastane. Ručíme za to, že uděláme všechno pro to, aby nenastal.

* LN Je to jako s povodněmi? Jednou zase určitě přijdou...
Nemyslím, že blackout jednou přijde. Ale hrozí nám, že přijde. Za posledních padesát let jsme ve světě zaznamenali řadu velkých blackoutů. Ani jeden z nich nemůžeme srovnat s nějakými menšími výpadky, které nastaly v Česku. Tady jsou naprosto odlišné podmínky. Máme robustní, dobrou soustavu. Dnešní propojenost sítí k nám ale může zavléct významnou poruchu odjinud. Přesto bychom ji pravděpodobně dokázali zvládnout. Výhodou je, že jsme exportní zemí. Ať už se u sousedů stane cokoliv, i když se odpojíme, naše elektrárny budou mít stále dostatek výkonu pro naši spotřebu.​

* LN Kdyby se nepodařilo zprovoznit bloky jaderné elektrárny v Dukovanech do konce roku, jak velký problém to pro vás znamená? Uvedli jste, že odstávky způsobují problémy s udržením napětí v okolních rozvodnách.
To jsou sekundární a terciární vlivy. Elektrárna dodává nejenom elektřinu, ale také zkratový výkon. To umožňuje, aby byla soustava takzvaně tvrdá – tedy aby byl k dispozici dostatečný výkon třeba pro připojení motoru. Měkké zdroje jako fotovoltaika takový zkratový výkon nedodávají. Žádná fotovoltaika nerozjede motor. Neplánované odstávky jaderných elektráren jsou komplikací také z hlediska udržování napětí. Udržovat napětí v soustavě ale můžeme spoustou různých opatření, jen to může být náročnější.

* LN Překvapily vás ty dlouhé odstávky dukovanských bloků?
Taková dlouhá odstávka vás překvapí vždy. Máme ale jen kusé informace o tom, co za tím je. Řekl bych, že novináři mají více informací než my.

* LN Platí pořád smlouva mezi ČEZ a ČEPS o vyvedení výkonu z budoucích nových bloků jaderné elektrárny v Temelíně?
Ta smlouva je stále platná. Provozovatel soustavy – ať už přenosové, nebo distribuční – je v tomto případě v takové neaktivní roli. Je povinen uzavřít smlouvu s každým provozovatelem elektrárny, který o to požádá, byť ten samozřejmě musí nejdříve splnit některé náležitosti. My nemáme k dispozici soustavu, která by okamžitě zvládla připojit cokoliv. To by nás koneční zákazníci určitě hnali, kdybychom měli soustavu natolik předimenzovanou. My ji máme dimenzovanou tak, abychom zvládli současné provozní stavy. Pokud se připojí nějaký další velký zdroj, znamená to, že musíme realizovat určité investice.

* LN Pořád se tedy počítá s tím, že se v Temelíně bude stavět?
Můžeme si o tom myslet, co chceme, ale ČEZ nás požádal o vyvedení budoucího výkonu. Dokud žádost nestáhne nebo nezruší naši smlouvu, je pro nás stále platná. Nemůžeme přijít a říct – my si myslíme, že se stavět nebude, a proto rušíme smlouvu.

* LN Myslíte si, že se v Temelíně stavět nebude?
Myslím, že se stavět bude. Můžeme mluvit o různých nádherných vizích, ale potřebujeme zdravý energetický mix. Tedy všechny druhy energií, nejenom obnovitelné zdroje, pokud chceme mít stabilní dodávky energií každou vteřinu po 365 dní v roce. Myslím, že je špatné, když se podporuje jenom některá část energetických zdrojů, ale přitom se neřeší dopady takové podpory na celý sektor energetiky. Ať už stavíte cokoliv, musíte mít například studie o dopadu na životní prostředí. Studie o dopadech na celý sektor energetiky se ale nedělají. To je škoda. Je to chyba, kterou jsme udělali v době, kdy tu byl velký boom podpor obnovitelných zdrojů. Ten způsobil nerovnováhu, kterou musíme dodnes řešit.

* LN Pokud by se stavěly nové bloky v Dukovanech, musel by s vámi ČEZ uzavřít novou smlouvu?
Ano. Záleží ale na tom, pro jakou variantu by se ČEZ rozhodl. Pokud bude chtít v Dukovanech navyšovat celkový výkon, musí uzavřít novou smlouvu. Kdyby ale v Dukovanech nepotřebovali zvýšit výkon a novými bloky by nahradili ty staré, žádná nová smlouva by se uzavírat nemusela.

* LN Mezi společnostmi ČEZ a ČEPS vznikl spor o to, zda je potřeba posilovat vedení přes Vysočinu, které by navazovalo právě na vyvedení výkonu z Temelína. ČEZ tvrdil, že už to není nutné.
Žádné vedení dnes neslouží pouze k jedinému účelu. Vedení Kočín–Mírovka, které jde právě přes Vysočinu, vyvádí výkon do středu Moravy. Slouží k lepší konfiguraci sítě. Určitě se tudy bude přenášet také výkon z obnovitelných zdrojů na severu Čech. Toto vedení tu tedy není jenom pro Temelín, ale pro potřeby celé energetické soustavy. Ani jedna z našich investic není vázaná jenom na výstavbu Temelína.

* LN Během zrušeného temelínského tendru se vedla diskuse o tom, jestli je možné, aby se na jihu Čech stavěly velké jaderné bloky, které nabízela francouzská Areva. Pokud by se ale nové reaktory stavěly spíše v Dukovanech, tam by asi problém s vyvedením výkonu byl ještě větší. Nebylo by složité stavět tam velké bloky, jaké nabízejí Francouzi nebo i Korejci?
To už je na velkou studii. Ale ten problém skutečně existuje. Vyvedení výkonu z této lokality znamená i potřebu staveb mezinárodního charakteru. A to už může být velký problém. Nicméně jako provozovatel přenosové soustavy nemáme co mluvit žadateli do toho, jaký má mít výkon. Pro každého provozovatele je ale pochopitelně lepší mít více menších bloků.

* LN Kdyby k tomu takto přistoupil i ČEZ, bylo by to výhodnější pro Rusy nebo pro Američany, kteří nabízejí menší bloky.
Myslím ale, že pro ČEZ ta úloha zní jinak. Pro ČEZ je důležité, aby to vyšlo ekonomicky. A z tohoto pohledu mají samozřejmě velké bloky svoji výhodu.

* LN Vraťme se k riziku přetoků elektřiny z německých obnovitelných zdrojů. Dlouhodobě říkáte, že jedním z velkých problémů je existence německo-rakouské obchodní zóny, protože elektřina do Rakouska pak přetéká přes naše území. Mezinárodní agentura pro spolupráci regulátorů ACER se nyní vyslovila pro rozdělení této zóny. Asi ale bude těžké něco podobného prosadit.
Je nesmírně dobře, že se toto téma konečně dostalo na jednací stůl. Děláme všechno pro to, aby se německo-rakouská zóna rozdělila, protože si myslíme, že je diskriminační vůči našim zákazníkům a obchodníkům. Rakušané si totiž mohou koupit levnou elektřinu z Německa ve chvíli, kdy je jí tam třeba díky silnému větru přebytek, nebo má dokonce nulovou či zápornou cenu. Naši obchodníci tuto možnost nemají, protože přeshraniční profily už jsou obsazeny právě přetoky do Rakouska. Kdyby všichni včetně Rakušanů museli o tyto profily normálně soutěžit, byla by férová a spravedlivá soutěž. Za to, že elektřina míří přes naše území z Německa do Rakouska, nám přitom podle stávajících pravidel nikdo nic neplatí. Když vyrobíte v Česku mléko nebo jogurt a odvezete třeba do Portugalska, zákazníci tam zaplatí cenu včetně dopravy. V případě elektřiny to neplatí, což nedává smysl.

* LN Pomohlo by posílení přepravních kapacit na německo-rakouských hranicích?
Ne. Nejde pouze o to, jaká je kapacita na hranicích. Jde o to, že soustava jedné země musí být schopna přenést energii pro soustavu druhé země. Když mluvím o přeshraničních profilech, nemám na mysli kapacitu jednoho drátu, ale schopnost celé soustavy. Přirovnám to k situaci v dopravě, kterou si mnozí z nás dobře pamatují. Když se dříve jezdilo do Chorvatska, v Rakousku byly dálnice, ve Slovinsku byly dálnice, ale v Chorvatsku byla okresní silnice a zácpy jako blázen. I kdybychom přistavěli další pruhy k těm dálnicím, stejně by se do Chorvatska víc aut nedostalo. Jde o odstraňování úzkých míst v soustavách – tedy například nedostatečného vedení ze severu na jih Německa. A kdyby se za přenos energie platilo, byla by to úplně jiná situace.

* LN Opravdu si myslíte, že by Češi využívali momentální možnosti dovézt elektřinu z Německa? Na rozdíl od Rakušanů nemáme tolik přečerpávacích vodních elektráren, které jsou vlastně zásobníky energie.
Stoprocentně si myslím, že by toho čeští obchodníci dokázali využít. Není to vázané jenom na přečerpávací elektrárny, ale obecně na spotřebu energie. Naši obchodníci by mohli ve své bilanci kalkulovat s tím, že v některých případech dovezou elektřinu z Německa za lepších cenových podmínek, než když ji koupí na českém trhu. A kdyby mohli do svého portfolia dostat část té energie s nižší cenou, nebo dokonce zápornou cenou, za určitých okolností by se to mohlo promítnout i do příznivější ceny pro konečného zákazníka. To by ale musela zmizet ta současná diskriminace.

* LN Tipl byste si, že se německorakouská zóna někdy opravdu rozdělí?
Nevím, kdy by se tak mohlo stát. Ale věřím tomu, že se tak stane.

* LN Ale může to být za hodně dlouho...
Těch procedur může být v rámci mezinárodních jednání hodně. Jde o peníze.

* LN Jednou z možností, jak čelit problémům s přetoky elektřiny z Německa, je budování čtyř speciálních transformátorů – takzvaných phase shifters, transformátorů s řízeným posuvem fáze. Ty by měly být hotovy na konci příštího roku?
Na konci příštího roku by měly být všechny v provozu, budou postaveny v rozvodně Hradec u Kadaně. Teď už jsme fakticky ve fázi výstavby. Věřím tomu, že tyto transformátory budou využívány drtivou většinu času jenom ve standardním zapojení. Ale v okamžiku, kdy se bude blížit nějaký nebezpečný přetok elektřiny, můžeme pomocí regulace těchto transformátorů zvýšit odpor přenosových linek. Tedy regulovat přetok přes tyto linky, abychom nijak neohrozili provoz naší soustavy.

* LN V minulosti byl cítit dost silný odpor proti stavbě těchto transformátorů ze strany Německa. To už neplatí?
To je vyřešeno. S Němci jsme se dohodli. Podobné transformátory phase shifters ostatně stojí také na západních hranicích Německa.

* LN Říkal jste, že výstavbu transformátorů ještě může zdržet nedostatečná splavnost Labe.
Je to tak. My máme smlouvu s italským výrobcem. A ten skutečně počítá s tím, že toto zařízení přiveze po vodě, teprve pak ho přeloží a nákladní dopravou doveze až na místo.

Jan Žižka, Lidové noviny, 26. 11. 2015