Vedení PS

Ochranné pásmo zařízení přenosové soustavy

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy, podle „energetického zákona" č. 458/2000 Sb. v platném znění,  je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.


Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.  

Ochrannými pásmy jsou mimo jiné chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení a elektrické stanice přenosové soustavy.

Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

  • nad 35 kV do 110 kV včetně………………….    12 (15) m 
  • nad 110 kV do 220 kV včetně………………...    15 (20) m
  • nad 220 kV do 400 kV včetně………………...    20 (25) m
  • nad 400 kV…………………………..................    30 m
Protože ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona, hodnoty uvedené v závorkách platí pro ochranné pásmo nadzemního vedení, u nichž kolaudační rozhodnutí nabylo právní moci do 31. 12. 1994, tj.  před datem účinnosti zákona č. 222/1994 Sb.

Shodně výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění.

 

U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:

  • do 110 kV včetně...…………………..........….       1 m
  • nad 110 kV…………………………….............       3 m

Ochranné pásmo u venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení a elektrické stanice je zakázáno:

  • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
  • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
  • provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
  • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.

V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

 

Typy stožárů ČEPS

Přenosová soustava se skládá z různých prvků, které plní specifické funkce. Stožáry mají nosnou funkci a zajišťují fyzické oddělení jednotlivých fází vedení

Páteřní elektroenergetická soustava ČEPS vede velmi vysoké napětí 220 kV a zvlášť vysoké napětí 400 kV. To znamená, že se v celorepublikové elektrizační soustavě odlišuje parametry svých stožárů, které jsou vyšší a mohutnější. Výběr určitého typu stožáru je převážně ovlivňován požadavky na pevnost, životnost, trasou vedení, klimatickými a povětrnostními podmínkami a zvolenou napěťovou hladinou. Stožáry jsou konstruovány tak, aby odolaly extrémním povětrnostním vlivům.

Nadzemní část základu stožáru tvoří zpravidla čtyři betonové válce o průměru zhruba 90 cm a výšce minimálně 40 cm nad terénem. Do každého z válců je ukotven jeden rohový úhelník tvořící nosnou část stožárové konstrukce. Celková plocha půdy, kterou základy stožárů průměrně zaberou včetně pruhu pozemků o šíři 1 m vymezeného svislými rovinami spojnic vnějších obrysových hran základu stožáru vně vzniklého půdorysu je cca 60 m2.

Základní typy stožárových konstrukcí jsou ke stažení zde.