Údržba a výstavba v praxi

Společnost ČEPS má vnitrofiremní technickou normou stanoven „Řád preventivní údržby elektrických zařízení přenosové soustavy“. Je základním předpisem pro provádění kontroly a údržby zařízení přenosové soustavy ČEPS, a.s.

Pro vedení přenosové soustavy stanoví tyto periody údržbových prací: pochůzková kontrola včetně kontroly vychýlení stožárů 1x za rok nebo 1x za ½ roku na poddolovaném území, kontrola ochranného pásma zaměřená na stav a výšku porostů 1x  za rok, letecká vizuální kontrola vedení 1x za 3 roky, letecká kontrola konony (UV diagnostika) v termínu do 1 roku po uvedení nového či rekonstruovaného vedení di rutinního provozu, letecká termovitní kontrola prováděná 1 rok po výstavbě a následně v periodě 1x za 6 let, podrobná (detailní) lezecká prohlídka stožárových konstrukcí 1x za 5 let nebo 1x za ½ roku u stožárů situovaných na poddolovaném území, mimořádná lezecká prohlídka po rozsáhlých opravách nebo na základě výsledků jiných kontrol, běžná údržba prováděná na základě kontrol, měření uzemnění 1x za 10 let, opakované měření uzemnění v předepsaných termínech.

S ohledem na stav zařízení jsou prováděny další práce údržbového charakteru. Jedná se zejména o údržbu ochranného pásma, kdy se odstraňuje porost vyšší než zákonem stanovená výška 3 m, údržba stožárového místa, kdy se provádí terénní úpravy v půdorysu dříku okolo betonových zhlaví, oprava betonových zhlaví pro zajištění přechodu ocelové stojiny do betonového základu, nátěry stožárových konstrukcí pro obnovu antikorozní ochrany konstrukce, a řada dalších drobných oprav nebo výměn prvků vedení.

Výstavba nového vedení

Výstavba nového vedení se řídí všemi zákony platnými pro přípravu a realizaci projektů liniových staveb. Vztahují se na ně veškerá pravidla územního a stavebního řízení, včetně posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). To platí i v těch případech, kdy se nové vedení staví v trase vedení stávajícího. Při projektování nového vedení se vždy hledá konsenzus mezi ochranou přírody a krajiny a nejschůdnějším, respektive z technicko-ekonomického hlediska nejvýhodnějším řešením.

Realizace výstavby

Stožáry se kompletují z dílců přímo na jejich stanovišti a vztyčují se metodou postupného vysouvání, tzv. štokování, nebo se používá metoda klopení, kdy se pomocí jeřábu vztyčuje celý předem smontovaný stožár. Na obtížně přístupných místech se používá pro montáž stožárů i letecká technika (vrtulníky). Na konstrukci stožárů se vyzdvihnou izolátory pomocí jednoduchých, ale důmyslných a bezpečných kladkostrojů.

Vlastní vodiče (fázové vodiče, zemnící lana) se ke stožárům na místo montáže dopravují navinuté na bubnech (průměrná hmotnost bubnu s lanem je 3 tuny). Vodiče se na izolátory montují pomocí speciálních navíjecích souprav.

Doba výstavby daného úseku vedení, od vyhloubení základů stožárů do rekultivace terénu po ukončení stavby, nepřesahuje zpravidla 3 měsíce – v závislosti na náročnosti trasy vedení v konkrétním územním celku. Kromě vlastní stavby stožáru nejsou k výstavbě zpravidla zapotřebí těžké stavební stroje ani jiné mechanismy, které by vyžadovaly zřízení speciálních technologických komunikací (přístupových silnic). Ve stavební lokalitě trasy vedení nejsou zřizovány stavební dvory ani dočasné sklady materiálu. Harmonogram výstavby je vždy plánován tak, aby zemní práce nenarušovaly přirozený vegetační cyklus, respektive aby co nejméně narušovaly běžný rytmus při využívání zemědělské půdy.

Brožuru o výstavbě vedení si můžete stáhnout zde

Video výstavby rozvodny Kletné si můžete stáhnout zde.